Tělocvičná jednota Sokol Votice
V květnu roku 1892 se ve Voticích sešel přípravný výbor pro založení Tělocvičné jednoty Sokol. Samotnému založení předcházelo šestileté snažení obrozených votických občanů, kteří se hlásili k myšlence sokolství podle hesla „Rovnost, volnost, bratrství“. Výnosem místodržitelství ze dne 5. srpna 1892 bylo schváleno založení votického Sokola. 18 září 1892 se sešlo 22 votických občanů na ustavující valné hromadě. Prvním starostou se stal Judr. Čeněk Pinsker, místopředsedou Karel Hruška, jednatelem Jan Vlček a pokladníkem Josef Novák. První výborová schůze se konala o dva dny později a ta rozhodla, že se cvičení budou konat pravidelně jednou týdně. První cvičení se uskutečnilo již 28. září v hostinci Františka Veselého.
V roce založení votického Sokola byl zakoupen prapor a kroje. V následujícím roce – v únoru 1893 – založil bratr Vlček stavební fond, kde byly shromažďovány prostředky na stavbu sokolovny.
Samotné zahájení stavby sokolovny však je datováno rokem 1926, kdy proběhl konkurz na dodavatele stavby. Jeho vítězem se stal votický stavitel pan Václav Svoboda. Sokolovna byla slavnostně otevřena 15. června 1928.
Činnost votického Sokola se neomezovala pouze na cvičení. Členové jednoty se podíleli na organizování nejrůznějších společenských a kulturních akcích. Pořádaly se koncerty, divadelní představení...
Válečná léta se samozřejmě promítla také do činnosti tělocvičné jednoty. Nejprve byla její činnost omezena a nakonec v dubnu 1941 zakázána úplně. Sokolský stánek – votická sokolovna byla v průběhu války několikrát obsazena německým vojskem a značně zničena.
První poválečná valná hromada se konala v říjnu 1946. První akcí, kterou členové jednoty uspořádali, byla sbírka na nejnaléhavější opravy sokolovny.
Rok 1948 byl rokem XI. Všesokolského sletu. Toho se zúčastnili také členové votické tělocvičné jednoty. Bohužel tento slet byl na dlouhou dobu posledním, kde dali Sokolové jasně najevo své smýšlení a ideály. Již v roce 1949 došlo podle nového zákona ke sloučení všech tělocvičných a tělovýchovných jednot pod vedení Státního úřadu pro tělovýchovu a sport, což ve skutečnosti znamenalo potlačení všech myšlenek sokolství.
Votický tělocvičná jednota se sice nadále jmenovala Sokol, ale jako i jinde, musely být potlačena ideologie, která Sokol od jeho založení definovala.
Postupně byly zrušeny jednotlivé odbory – biografický, kuželkářský, zábavní, turistický... Do popředí zájmu se postupně dostával fotbal.
V roce 1985 bylo přistoupeno ke generální opravě sokolovny. Bylo zavedeno ústřední topení, vybudována restaurace, nový byt pro správce sokolovny – sokolníka, sauna, uhelna a sklady.
Po dlouhých 40 letech však přichází rok 1989 a s ním i změna politické orientace naší republiky. Sametová revoluce umožnila opět nástup demokracie, se kterou ruku v ruce opět vystoupily do popředí sokolské ideály. 8. února 1991 se konala první schůzka votických sokolů, kde se přítomní shodli na znovuobnovení sokolské tradice ve městě. Se znovuobnovením činnosti TJ Sokol Votice souvisely nemalé problémy, které vyplynuly z nutnosti dělení majetku dosavadní tělovýchovné jednoty. Činnost Sokola však byla postupně obnovena, rozšířila se členská základna, došlo k novým investicím.
V současné době funguje v rámci votického Sokola pět oddílů – lední hokej, lyžování, stolní tenis, tenis a volejbal. Další složkou je odbor všestrannosti. Celkem registruje TJ Sokol 342 členů.
V čele tělovýchovné jednoty stojí starosta Jan Januš a výbor, který je složen ze zástupců jednotlivých oddílů a schází se pravidelně jedenkrát za 14 dnů.
V areálu sokolovny funguje restaurace, kterou TJ Sokol pronajímá, sál, kde se konají nejrůznější společenské, sportovní a kulturní akce, tři tenisové a tři volejbalové kurty. V sokolovně je také ubytovna, která má kapacitu 16 míst, je vybavena kuchyňkou, a společenskou místností.
Ve Voticích je zároveň sídlo Župy Blanické, která sdružuje 16 jednot od Sedlčanska po Vlašimsko a od Miličínska po Poříčí n. Sázavou.
2024 ©